Search form

Matiye 4

Ŋgɛrɛtemndaya lie law Zezu

(Mrk 1.12-13; Luk 4.1-13)

1Falɛ ku lɛ, Tem Law Pie nda faa pol Zezu ha̰ ni se ɓil law kɔr ɓay haŋa ŋgɛrɛtemndaya ka lie law-ɛ ká ɗi. 2Munu káʼa saŋ fe sṵm ɓisie síŋ niŋ, suŋ síŋ niŋ na, kɔn piri law-ɛ. 3Báyḭi lɛ, ŋgɛrɛtemndaya, nzoɓ líe law nzoɓ na soro ɓa lakun-ɛ a ɓaa ha̰ ni mii: «Zaɗka mù ɓa Vu Ŋgɛrɛwṵru lɛ, mu mbi nzaa-a ha̰ tisawri key na i fɛ́rɛ ɓa maapa ha̰ mu sṵ náa kɔ.» 4Lɛɛ, Zezu yḭiŋra ɓáy ɓay ha̰ ni mii: «I ɗaa ɗo ɓil mbeɗe Ŋgɛrɛwṵru mii:

“Fe sṵm hɔy ze nzoɓ a káwke ɓáy kumnun ya,

roo lɛ, ɓayri riw bele ká tḭi saa nzaa Ŋgɛrɛwṵru ze,

nzoɓ a káwke ɓáy kumnun taa tusuɛke+ .”»

5Falɛ ku lɛ, ŋgɛrɛtemndaya na sùu ni kpṵru se Zuruzalɛm, ɓa puo ká ɗo ɓoɗ ɓa taa Ŋgɛrɛwṵru, a ha̰ ni ɗo tul *hul ka̰ni Ŋgɛrɛwṵru ká siya zeŋleŋ 6nda̰w rɔɔ, a ɓaa ha̰ ni mii: «Zaɗka mù ɓa Vu Ŋgɛrɛwṵru lɛ, mu zo ɓo siri náa kɔ, ɓay ḭi lɛ, mbeɗe Ŋgɛrɛwṵru ɓaa mii:

“Ŋgɛrɛwṵru a mbika nzi-ɛ ha̰ leɗ nzaapeɗ ɓeri ká nulue,

lɛ, i ya̰aŋa mù ɓáy nduo-ri za̰n

ɓay haŋa tisaw mbḭw kara ka nda ɓal-a ya+ .”»

7Lɛɛ, Zezu yḭiŋra ɓáy ɓay ha̰ ni mii: «I ɗaa ɗo ɓil mbeɗe Ŋgɛrɛwṵru nda̰w mii: “Ŋgɛrɛmbay Ŋgɛrɛwṵru ɓo na, mù ti líe law-ɛ ya+ .”»

8Rɔɓay, ŋgɛrɛtemndaya na sùu ni a séke tul kuo ká gaŋ zeŋleŋ, rɔɔ a kiɛ ni puoruori riw bele ká tusiri key ɓáy riŋ ɗikakeri nda̰w, 9a ɓaa ha̰ ni mii: «Zaɗka mù huku pol-i, mú ruo mì lɛ, fe niri riw bele key na mì haŋa mù.» 10Báyḭi lɛ, Zezu ɓaa ha̰ ni mii: «Satan, mu zɔ́l ká nzaa-i ɓa lew, ɓay ḭi lɛ, i ɗaa ɗo ɓil mbeɗe Ŋgɛrɛwṵru mii: “Ŋgɛrɛmbay Ŋgɛrɛwṵru ɓo na, ɓe huo-ɛ kḭ hɔy ze mù húku pol-e mú ruo ni, a mú mbi sùo-ɔ ha̰ ni+ .”» 11Ɓe nu ku báyḭi lɛ, ŋgɛrɛtemndaya na pɔŋ fal-ɛ. Ro, leɗ nzaapeɗ Ŋgɛrɛwṵruri na tḭi yir í vi lakun Zezu í tina fe sṵm ha̰ ni sṵ.

Zezu tii sa̰w peɗ ɓe ká kuɗu zaɗ ká Galele

(Mrk 1.14-15; Luk 4.14-15)

12Mbay *Eroɗ mgba Za̰a ɓo hul sal. Falɛ ká Zezu laa soro ɓayke na, ka naa sùo-ɛ ká kuɗu zaɗ ká Zude, a zɔl a se kuɗu zaɗ ká Galele. 13Ka pɔŋ Nazarɛɗ, ká ɓa puo káʼa ŋgɔŋ ká ɗi na, a vǎa kaw Kapɛrnayum, ɓa puo ká ɗo nzaa maambii ká Galele na. Ɓa tusiri nzoɓ Zabulo̰nri ɓáy nzoɓ Neftaliri. 14Ɓe ze ha̰ ɓay ká Ezay nzoɓ ya̰aŋa ɓay saa nzaa Ŋgɛrɛwṵru ɓaa na, ɗo munu ɓáy zaɗɛ. Ɓayke ɓaa mii:

15«Ɓo tusiri Zabulo̰n, ɓo tusiri Neftali,

faa ká se ɓa maambii, tusiri ká mbii Zurdɛ̰ fi kɛlu,

ká kuɗu zaɗ ká Galele ká sa̰w nzoɓri ɓoɗ ɓoɗ naa ɗi:

16Nzoɓkeri ká i kaw ɓil suŋ tilo na,

i kɔ́kɔ zaɗ taŋa káʼa táŋ kaɗ kaɗ!

A ɓari ká tem huɗ guɓa tul-ri gbukru na,

zaɗ taŋa a híe gbay gbay ká tul-ri+

17Úru saa síeke ku báyḭi lɛ, Zezu tii sa̰w ka-káa ha̰ nzoɓri mii: «Ì suo kér ɓay ɓaarì, ɓay ḭi lɛ, nam ká Ŋgɛrɛwṵru a ví réke mbay ká tul nzoɓri na, tɔ̀ŋ ɗi mbǎa!»

Zezu ɗi leɗ nduoɓal-ɛri ɓa niŋ

(Mrk 1.16-20; Luk 3.1-11)

18Zezu se nzaa kporo maambii ká Galele. Zaɗkaʼa tḭi ɗi na báyḭi lɛ, ka kɔ wa̰rari ɓa siɗi ká i ɓa yṵ kḭ, ká í ɓa nzoɓ súo mbii. Ɓa Simo̰n ká i ɗi ni ɓa Piyɛr, ɓáy yṵ-ɛ Andere ká i ɗo vbuka basaŋ ɓari ɓo mbii. 19Báyḭi lɛ, Zezu ɓaa ha ri mii: «Ì se fal-i, lɛ, mì haŋa rì vi ɓa nzoɓ nzáa nzoɓri laa ro.» 20Zaɗɛ ku hɔy lɛ, i pɔŋ basaŋ ɓari na a í se fal Zezu. 21Zaɗkaʼa se ndḭi ɓa pola rɔɓay na, ka kɔ nzoɓ kḭri siɗi i ɓa yṵ kḭ. Ɓa Zak, ɓáy yṵ-ɛ Za̰a ká i kaw ɓil tuo ɓari ziŋ bǎa ɓari Zebede, í ɗo léke nun basaŋ ɓari. Lɛɛ, ka ɗi ri. 22Ká zaɗɛ ku hɔy lɛ, i pɔŋ bǎa ɓari ɓáy tuo na a í se fal Zezu.

23Zezu se ɓáy puori ká kuɗu zaɗ ká Galele riw bele, a fere nzoɓri fe ká ɓil *hul mbṵ́ kḭ ɓari Ziɓri, a ka-káa Ɓay Kere ká se tul réke mbay Ŋgɛrɛwṵru ká tusiri key, a vaa nzoɓri ɓáy kḭri sɛm ɓari riw bele, ɓáy nzoɓ kpɛɗɛri riw bele nda̰w. 24Báyḭi lɛ, soro ɓay Zezu na ya̰a zaɗ kpol kpol ká tusiri Siri riw bele. Nzoɓri ká kḭri sɛmri ɓoɗ ɓoɗ ɗaa nun-ri tuɔ síe nda̰w, nzoɓri ká temndaya ɗo tul-ri nda̰w, nzoɓ kṵkuri nda̰w, rɔɔ ɓáy nzoɓri ká sùo-ri hu wǔɔ nda̰w na, i víke ri luo-ɛ, ze ka vaa ri riw bele. 25Lɛɛ, ruɔ nzoɓri ŋgḭi ɓamba ká i uru saa zaɗri ɓoɗ ɓoɗ na i se fal-ɛ: nzoɓri ká i uru saa kuɗu zaɗ ká Galele nda̰w, tusiri Dekapol nda̰w, Zuruzalɛm ɓáy kuɗu zaɗ ká Zude nda̰w, rɔɔ nzaa kporombii Zurdɛ̰ ká fi kɛlu nda̰w pi.